| Laureáti |
Všeobecným cílem projektu bylo vytvořit podmínky pro zlepšení funkce letiště Brno - Tuřany s ohledem na posílení jeho významu při začleňování do sítě evropských letišť nadregionálního významu, zlepšení podmínek a zkvalitnění služeb při odbavování cestujících, pro zaměstnance leteckých společností a hostů letiště. Dále jde o přispění k rozvoji regionu jižní Moravy, podporu podnikatelských aktivit přímo i nepřímo souvisejících s cestovním ruchem či dopravou. Navazujícím cílem je zvýšení letecké dopravy a úprava prostor letiště podle požadavků Schengenských dohod.
Mezinárodní letiště Brno-Tuřany se nalézá v prostředí rovinaté krajiny jihozápadní části Brna v bezprostřední blízkosti dálnice D1.
Zastavovací areál je charakteristický svojí účelovostí a postupným rozvojem. Stávající dominantu tvoří věž TWR a bývalý areál AČR. Kromě věže se v bezprostředním okolí nenalézají žádné architektonicky významné objekty.
Nový terminál odlet je situován východně od stávajícího. Důvodem je provozní propojení a maximální integrace společných funkcí. Odsazení haly severním směrem vyžaduje odbavení letounů vyšší kategorie přímo před budovou, na severní straně později umožní rozvoj původní budovy. Do centra mezi přílet a odlet bylo navrženo odbavení zavazadel reagující na požadavek minimalizace pojezdu technické obsluhy.
Forma objektu svým pojetím reaguje na požadavky provozovatele. Vychází z jednoduché dispozice bezpodporového halového prostoru na obdélníkovém půdoryse, který umožní maximální variabilitu v budoucím využití. Do dnešní budovy jsou integrovány všechny funkce haly check-in, haly odlet Schengen, haly odlet non Schengen a bezpečnostních kontrol.
Velmi identická a čitelná architektura vnějšího tvaru vznikla zkosením a zaoblením jednoduché hmoty kvádru v souladu s aerodynamickými principy konstrukce letadel a jiných dopravních prostředků. Samotná fasáda byla dlouho designově i technicky vyvíjena tak, aby splnila nároky kladené na vnější výraz objektu a dobře odolávala vnějším atmosférickým vlivům. Vyvinuta tak byla zcela speciální TiZn šestiúhelníková šablona, se kterou se podařilo dostát technickým parametrům a požadavku na monolitický plášť.
V souladu s celkovým pojetím byla dále rozvinuta myšlenka letiště jako „brány do světa a brány do země“, kterou je hala zcela identická. Oboustranně jsou dominantou mohutná oblouková vyklenutí vnějších fasád, kdy plasticita budovy je podpořena ustoupením prosklených částí. Zatímco jižní fasádu stíní systém předsazených žaluzií a snižuje tak ekonomické nároky na chlazení při zachování dobrého výhledu, je pro severní nástupní frontu charakteristický vysunutý obloukový přístřešek tvaru křídla, který zvyšuje ochranu cestujících při vstupu. Je také onou pomyslnou bránou při odletu.
Působí-li při pohledu z exteriéru architektura kompaktním aerodynamickým dojmem, je pro interiér charakteristická odhalená ocelová konstrukce, která funguje jako „skelet potažený kůží“. Její statické schéma vycházející ze šesti hlavních nosných oblouků respektuje vnější „zaoblený“ koncept. Logickým tvarovým členěním prolamují střechu objektu asymetrické shedové světlíky. Ty jsou typické obloukovým prosklením ze severozápadu a při opačném pohledu kontrastně plnou zborcenou konoidovou plochou akustických podhledů. Zatímco se vnější plášť v jižní i severní třetině od ocelových oblouků odpoutává, vytváří nad nimi pomyslné „boční lodě“ halového prostoru.
Omezíme-li popis na předchozí řádky, nelze nezmínit jednu „zvláštní přednost“ tohoto objektu. Tou není jen energetická úspornost dosažená zmenšením povrchu vnějšího pláště jeho zaoblením, odstíněním a vhodným tvarováním spolu s přirozeným odvětráním světlíky, tou je především inspirativnost. Stavba v průběhu svého krátkého života nenechává cestující ani ostatní veřejnost lhostejnou. At´ již v pozitivním či negativním smyslu dostává v tisku i na veřejnosti nespočet pojmenování. Stává se „velrybou, žralokem, moravským pásovcem, hadí kůží, kamenem, vzducholodí, balonem, kšiltovkou, obloukem, letadlem, vítězným obloukem či bránou“. Prokazuje tak naplnění záměru realizace identické letecké brány do Jihomoravského kraje!
Závěrem možná ještě upozornění:
Vystoupíte-li uprostřed objektu centrálním schodištěm na jeho galerii, uvidíte při pohledu na jih nejen vzletově-přistávací dráhu s právě startujícím letadlem, ale za dobré viditelnosti přímo před sebou v přesném středu a ose terminálu ničím nezastíněné panorama Pálavy, symbolu jižní Moravy.