| Vystavující |
KONCEPT
Pás intuitivně / svobodomyslně pluje prostorem jako nekonečná stuha, hraje si s prostorem a i s návštěvníky. Sděluje nám fotografii na měkkých plochách/ křivkách, dynamicky a laškovně vytváří zákoutí, pohlcuje návštěvníka a nakonec jej vypouští do žáru velkoměsta.
Představujeme Vám projekt „Práce je jinde“ / Work is elsewhere (pořádán Multikulturním Centrem Praha), jehož výsledkem je výstava fotografií, zabývající se migrací za prací ve střední Evropě. Během jednoho roku mapovalo celkem 32 novinářů a fotografů z 8 zemí světa (včetně České republiky) příběhy 16 pečlivě vybraných osob, které z různých důvodů musí cestovat za prací z místa svého trvalého bydliště. Strávili s nimi několik týdnů a vzniklo 16 příběhů, spojující tradici dokumentární fotografie s antropologickým výzkumem. Výstava „Práce je jinde/Work is elsewhere“ je putovní od své premiéry v roce 2006 a bude pokračovat z Prahy do Berlína, Lipska, Ostravy a dalších měst. V Praze jsme výstavu mohli shlédnout od 22.11-21.12.2006 na Hlavním nádraží vedle Fantovy kavárny. V Berlíně je nyní k vidění od 1.3.- 31.3.2007 na hlavní křižovatce metra Alexanderplatz - stanice metra.
Virtuálně je výstava na www.plotki.net/wie. Výstava je součásti širší akce, festivalu Dialog kultur
Z architektonického hlediska je samotná instalace originální a neobvyklá. Přehledně řazené fotografie v jednotlivých příbězích jsou vytištěny na textilním pásu (baneru) o šířce 1,5m a délce 100m.
Jednotlivé příběhy jsou zpracovány na 4m dlouhém pásu jež je uchycený suchým zipem, na vnějších stranách byly umístěny výztuhy, a v zadní části byly banery vypruženy ocelovými pruty, tato konstrukce je multi-variantní a nabízí mnoho pozic prezentace výstavy. Využívá současné technologie a nebojí se je použít do výtvarného umění.
Snahou architektů výstavy (Vendula Šafářová, Jiří Janíček) bylo umístit instalaci do složitého prostoru (kterým Hlavní nádraží bezesporu je) tak, aby jednotlivé fotografie nezanikly a zároveň celá výstava působila reprezentativním dojmem. Výstava musela být mobilní-cestovní. Konstrukce musí odolat různým vnějším vlivům, jak klimatickým, tak hlavně lidským. Na rozdíl od situace např. v úhledné a elegantní galerii, se autoři museli vypořádat s velkým průchodem lidí, střídáním různých architektonických stylů, dekorů či detailů, které sebou nesly příliš mnoho zákazů a omezení (převážně z bezpečnostních důvodů). Nezanedbatelným problémem byla také “otvírací doba“, kdy bylo nutno výstavu zajistit proti vandalismu. Ale jaký by mělo smysl tak zajímavý projekt uzavírat do bezpečných prostor? Odměnou nám byly zapálení návštěvníci sledující své vlastní osudy na fotografiích.
Zpracovali: Jiří Janíček, Vendula Šafářová