| Vystavující |
Sídliště Jižní Svahy ve Zlíně je hustě obydlenou částí města, kde bydlí celá jedna třetina jeho obyvatel. Táhlý svah jižní až jihozápadní expozice je poset obytnými soubory jejichž koncept byl ve své době považován za průkopnický ve smyslu počátků sídlištní výstavby. Je protipólem obrazu jaký máme pro město Zlín zafixován – zahradní město složené z plošně rozsáhlých čtvrtí baťovských domků a menších obytných jednotek.
V devadesátých letech se část ploch rozrůstajícího se obytného souboru podařilo uhájit jako místo pro výstavbu Centrálního parku. Na jeho páteř tvořenou cyklostezkou se jako samostatné celky nabalují nové parkově upravené plochy, které budou tvořit v cílovém stavu jeden nedílný celek – zahradní krajinu ve městě. Park jako celek tvoří spojnici mezi částmi sídliště a krajinou. Původní plochy tvořily zarůstající louky s částí rozpadlého sadu a pozůstatky po vybouraných původních stavbách. Při stavbě okolních domů byla část území zavezena vykopanou zeminou. Parková krajina vznikla jako zhodnocení jednoho z nejcennějších míst v rámci celého parku. Je odtud nejkrásnější výhled na vzdálené horizonty a člověk má pocit, že se nad rušným centrem města doslova vznáší. Při jasném počasí návštěvník či obyvatel najednou s překvapením zjistí, že je na dosah dominantě Chřibů - hradu Buchlovu a ze tří stran obklopen hřbety přilehlých vrchovin. Najednou se s otevřenými obzory ztrácí tíha hmot okolních domů a rozkvetlá louka či květy trvalek dávají člověku pocit blízkosti přírody.
A – vyhlídka na zelené horizonty města
Nejvýše položené místo Parkové krajiny. Místo zastavení a pohledu na řeku města valící se podél říčky Dřevnice směrem k Otrokovicím. Zázemí k sezení – trávník pod závlahou a doprovod trvalek. Kámen lavic z blízkých Karpat dává možnost doteku vzdálených hor.
B – prostor zábavy a her
Střed parkové krajiny, místo pro děti a vybití jejich energie. Hřiště vybavené masivními herními prvky, které musí odolat tlaku velkého množství malých obyvatel. Hojně využívaná, živá a rušná část. C – zahrada barev a vůní
Na hraně terénu situovaná zahrada, nad ruchem města i hřiště, která skýtá jiný úhel pohledu na park i okolí. Místo ke spočinutí, blízko domů, přistíněné vícekmennými stromy. Textury trav a barvy trvalek, změny od jara až do podzimu, to vše tvoří lákadlo ke každodennímu zkoumání.
D – karpatská květnatá louka
Masivní svahy tvořící zlom od obytné zástavby jsou členěny skupinami stromů rámujícími výhledy na město i na plochy, o které se park zanedlouho rozroste. Ve svahu jsou nasázeny koberce cibulovin a svahy jsou osety luční kvetoucí bohatou směsí, která tvoří v plném květu jedinečný efekt zcela nečekaný v tak hustě osídleném prostředí.
E – zahrada klidu a radosti
Zákoutí se zavlažovaným trávníkem, s doprovodem trvalek tvořící místo k pobytu. Přes bezbariérovou cestu jsou situovány travnaté stupně k usednutí. F – pobytový trávník Volný prostor pro hry, plocha k rozběhu myšlenek i těla. Sekaná louka lemovaná stromořadím podél kolem probíhající cyklostezky. Tvar terénu je podřízen i možnosti zimního sáňkování dětí. Jedno z mála míst, kde byla zachována i část původní náletové vegetace.