| Vystavující |
ZAHRADY ZÁPADU.
Celá stavba byla navržena na prostoru vymezeném bývalými tenisovými kurty. Výstavní halu tvořil trojlodní systém o šířce 30m a délce 36m, vznikla tak stavba o rozloze 1080m2. Prostor pavilonu měl jasně definovaný architektonický koncept s jednosměrným návštěvnickým okruhem. Výběr vhodné konstrukce musel splňovat nároky živých rostlin , ale musel taktéž plně respektovat nároky estetické. Po autorském výběru konstrukce byl celý trojlodní systém upraven k výstavním účelům.
Modul byl zvýšen o 1,5 m a systém stojek uvnitř prostoru redukován. Boční stěny byly navrženy jako rolety, které byly v případě příznivého počasí vytaženy a tím propojily celý interiér s okolím. Propojení interiéru s exteriérem umožnilo zároveň vizuální vstup původní barokní zdi, na jejímž pozadí byla umístěna galerie posterů jednotlivých vystavovatelů. Větrací systém celého pavilonu se skládal z otevíratelné části střechy (tu tvořila speciální fólie s dostatečným průchodem světelného spektra pro rostliny) a rolety. Vzhledem ke skutečnosti, že konstrukce se nacházela v záplavovém území a jednalo se o stavbu dočasnou, nebyla spojena pevně s podkladem. Stojky byly pomocí speciálních patek přišroubovány k betonovým pasům ze silničních panelů. Součástí pavilonu bylo samozřejmě i technické zázemí pro vystavovatele. Výstavní prostory byly zvýšeny o 50 cm pomocí vrbových výpletů a vyplněny pískem. Mezi jednotlivými expozicemi vedla cesta tvořená přírodním mlatovým povrchem.
LIBRETO A HARMONOGRAM
výstav byl sladěn ze dvou hledisek.
Jedním hlediskem bylo seznámit postupně návštěvníky s vývojem zahradní tvorby v Evropě. K tomuto účelu sloužila výstavnická zkratka v centrální ploše pavilonu, která představovala charakteristické znaky zahradně-architektonické tvorby prezentovaného historického období. V souladu s centrálním námětem byly vytvořeny i další expozice vystavovatelů. Centrální téma bylo prezentováno velkoformátovými fotografiemi z konkrétních objektů prezentovaného období, které byly umístěny na panelech na zadní straně vodopádu. Návštěvník tak měl možnost se dozvědět základní informace o vývoji zahrad v italské renesanci, francouzském baroku, anglickém romantismu i v současnosti nejen prostřednictvím výtvarné zkratky, ale i prostřednictvím obrazu a textu. Krom úvodního textu, popisujícího celkové dění v zahradní tvorbě daného období, měla každá fotografie popisku s uvedením tvůrce objektu, data, místa vzniku a jména autora fotografie. Celkem tak vznikl cyklus prezentující vývoj zahradní tvorby o 144 velkoformátových fotografiích. Vodopád, jako „nositel“ obrazu stěžejních děl daného historického období, byl neměnnou centrální dominantou celého pavilonu a zvláště v teplých dnech zpříjemňoval společně s proměnlivým centrálním vodním bazénem svým zvukem a vlhkostí návštěvníkům chvíle strávené při prohlídce expozic. Druhým úkolem bylo představit zahradnický, zejména rostlinný materiál, který je typický pro jednotlivá období v roce, a prezentovat jednotlivé firmy zabývající se okrasným zahradnictvím, jejichž expozice oddělovaly textilní bannery s jednotným motivem daného období (např. Itálie byla prezentována olivovníkem atd.). Od těchto ústředních motivů se dále odvíjela i náplň programu floristů., kteří v bloku ZÁPAD VERSUS VÝCHOD doplnili prostor pavilonu dalšími aranžmá a pro návštěvníky připravili předváděcí akce tvorby s živým i neživým přírodním, zejména rostlinným materiálem.
Časově byl celý program rozdělen do pěti základních samostatných celků.
ITÁLIE 24.5. - 18.6…
Centrální expozice návštěvníkům přiblížila dobu renesance z hlediska vývoje zahradní tvorby. Zahrady renesance a baroka využívají principu pravidelného členění s centrální dominantou. Pro výstavu bylo využito lehce paradoxně, nicméně s jasným záměrem, letniček a balkónových rostlin, neboť se nacházíme v období, kdy tyto produkty jsou hlavním zbožím na trhu (v Itálii jsou tyto typy rostlin využívány díky velmi teplému klimatu jen sporadicky).
FRANCIE 20.6. - 16.7
…Centrální expozice návštěvníky seznámila s obdobím zahrad francouzských králů, kdy geometrie cest a stromořadí tvořící osy spolu s vodními kanály člověka ohromovala svým měřítkem. Symbolicky zde byly prezentovány zahrady klasicismu, jež měly vliv na zahradní tvorbu zejména střední a západní kontinentální Evropy. Do výstavních kójí byly užity hlavně školkařské výpěstky a stříhaná zeleň.
ZÁPAD VERSUS VÝCHOD 19.7 – 29.7
…V bočních kójích,které obepínaly centrální prostor s „francouzským parterem“, byla vytvořena asijská zahradní a krajinná kompozice s názvem Kulturní mosty krajiny od kolegy Antona Robla. Představené zahradní styly ze stejného časového období zde reflektovaly rozdílnou životní filozofii kultur. Kompozice dále provázela výstavy v dalších cyklech stejně, jak tomu bylo v historii, kdy se tyto kultury navzájem ovlivňovaly v zahradní tvorbě.
ANGLIE 1.8. - 27.8…
Po velkolepém a geometrickém klasicismu se centrální expozice proměňuje do měkkých linií romantismu a návštěvníkům přibližuje epochu zahradního umění, která se vryla do podvědomí široké veřejnosti pravděpodobně nejvíce. Tu dobu, kdy se Anglie stává vzorem jak při tvorbě malých zahrad tzv. Cottage gardens, tak při návrzích velkých krajinářských celků “Landscape parks“. Výstavní pavilon návštěvníkům přiblížil možnosti použití trvalek v zahradách, které je v současnosti v ĆR stále nedoceněno.
MODERNA 29.8. - 24.9…
V posledním bloku se rozehrála kompozice výstavních podstavců a kompozici opanovaly teplé barvy podzimu.Pavilon přiblížil úspěchy ovocnářů a zelinářů, kteří zde představili výsledky šlechtění nových odrůd nejen užitkových rostlin. Floristé při ukončení celé výstavy představili aranžmá, ve kterých využili veškerých plodů přírody a připravili květinovou show - Čtvero ročních období. Tak se uzavřel nejen nástin přehledu vývoje zahradní tvorby prezentovaný v předešlých měsících v rámci pavilonu, ale i roční cyklus přírody.



