| Vystavující |
Klient měl od začátku jasnou představu postavit dům na míru jeho dispozičním, prostorovým a estetickým požadavkům. Dům, který bude odrážet dobu svého vzniku a reprezentovat životní styl svých obyvatel. Otevřenost nápadům a v neposlední řadě důvěra klienta, mladého manželského páru, to byly hlavní pilíře při vytváření finální podoby rodinného domu v Kunicích, malé obci nedaleko Velkých Popovic.
Umístění domu na svažitém nerovném pozemku s výhledem do krajiny bylo motivováno snahou o maximální využití místa pro zahradu. Výškové převýšení umožnilo zapustit část spodního podlaží do terénu, a získat tak dvě úrovně vstupu do domu.
Právě vstup ze dvou úrovní byl jedním z východisek při řešení požadavku na využití části domu jako kanceláře s možností jednání s klienty. Polozapuštěné přízemí tak mohlo být využito pro kancelář s vlastním vstupem, která je zcela nezávislá na soukromé části dispozice i provozu domu. Koncept, založený na oddělení obou provozů a jednoduchém propojení podlaží jednoramenným schodištěm, se projevuje i na hmotovém řešení domu. Velká pozornost byla v rámci návrhu věnována osvětlení prostor denním světlem a průhledům do krajiny i zahrady.
Stavba je řešena jako kompozice dvou hmot na obdélných půdorysech. Mohutná dřevěná hmota horního podlaží je s určitým přesahem a vykonzolením uložena na spodní podlaží zaříznuté v terénu. Výrazným rysem domu je tvar střechy – řešený jako dvě pultové střechy o různém sklonu. Rozdíl ve sklonech vytváří v hřebeni prostor využitý k umístění pásových oken, která osvětlují jindy často tmavé prostory domu – vnitřní chodby a schodiště spojující obě podlaží. Denní osvětlení přiváděné pásovým oknem vytváří v převýšeném prostoru schodiště a chodby bazilikální efekt. Páteří dispozice domu je převýšená galerie s jednoramenným schodištěm, v hřebeni doplněná o pásová horizontální okna, umožňující bazilikální osvětlení prostoru. Hlavní obytná místnost s kuchyňským koutem se otevírá přes terasu na jih do zahrady, její dominantou jsou lepené vazníky v podhledu.
Při tvorbě koncepce jsme kladli důraz na kvalitní osvětlení místností denním světlem a vytváření zajímavých průhledů do okolí – na východ do otevřené krajiny a na jih do zahrady. Proto jsou fasády prolomeny otvory francouzských oken v kombinaci s rohovým oknem ložnice a velkoplošným prosklením z obývacího pokoje na jih do zahrady, či bazilikálním osvětlením chodby a obývacího pokoje pásovými okny orientovanými na západ. Vzhledem k orientaci domu pak v interiéru z těchto kombinací vyplývají rozmanité koláže světelných efektů.
Přízemní polozapuštěná část je ve světle šedé omítce; oproti obytnému patru, které je obloženo deskami z vodovzdorné překližky a ukončené střechou z šedé nelesklé titanzinkové krytiny.
Konstrukční systém domu je řešen jako zděný, založený na železobetonové základové desce a s železobetonovými monolitickými stropy. Schodiště jsou pojata rovněž jako železobetonová monolitická, prováděná na stavbě. Zdivo patra je ukončeno ztužujícím železobetonovým věncem, vytvářejícím zároveň překlady otvorů a lože pro ukládání vazníků z lepeného dřeva. Vazníky jsou vyrobeny ve tvaru kopírujícím zalomení střechy a k věnci jsou kotveny ocelovými kotvami.
U střechy jsme z estetických důvodů pohledově eliminovali prvek vodorovných okapních žlabů. Ty jsou provedeny jako zaatikové – skryté za okapní hranou střechy. Střecha tak nevytváří přesah a žlaby nenarušují hranu přechodu svislého pláště do střešního.
Dřevěné opláštění je provedeno z voděodolné překližky kotvené na vertikální profilované plechové nosníky. Spárořez překližek je proveden tak, aby maximálně eliminoval možnost zafoukání dešťové vody pod plášť. Z tohoto důvodu bylo po několika dalších variantách rozhodnuto provést obklad deskami na celou výšku patra a vyloučit tak případné vodorovné spáry.
Překližky jsou kotveny lakovanými nerezovými šrouby s vystupující hlavou – tento původně nezamýšlený efekt se nakonec ukázal pro estetiku opláštění jako zajímavý přínos a oživil rovinu fasády plastickým rastrem hlav šroubů.