| Vystavující |
Účel objektu
Budova Centra ekologických aktivit města Olomouce je součástí projektu Sluňákov, areál ekologických aktivit - výukové biocentrum v Horce nad Moravou, které leží 10 km severozápadně od Olomouce v údolní nivě řeky Moravy. Areál slouží pro seznámení veřejnosti s procesy probíhajícími v přírodě a má přiblížit úlohu člověka v přírodě. Zároveň je vstupní branou do CHKO Litovelské Pomoraví. Samotný objekt slouží širokému spektru činností. Hlavní náplní je vzdělávání školní mládeže v jednodenních a týdenních programech. Mimoto zde budou pořádány odborné semináře z ekologie, pedagogiky a příbuzných oblastí. Je zde též turisticko - informačním centrem o CHKO Litovelské Pomoraví a přírodě regionu Haná. Zařízení umožňuje i tzv. měkkou turistiku s environmentálně - vzdělávací náplní. Objekt Centra je navržen jako energeticky úsporná stavba s využitím moderních alternativních zdrojů energie, jejímž příkladem se má stát pro veřejnost a tak propagovat koncept trvale udržitelného rozvoje.
Architektonické řešení
Dům je navržen jako obydlená terénní vlna, která je plynule zapojena do okolního terénu. Jeho architektura se uplatňuje směrem na jih prosklenou fasádou s terasou a barevným mobilním stíněním, na sever pak dvěma zářezy vstupů (hlavní a technický). Východní konec domu symbolicky vystupuje ze země a vystavuje se tak více záři jihozápadního slunce. Od severu je objekt chráněn zemním valem, který plynule přechází na zelenou střechu objektu, která od západu k východu mírně stoupá. Zatravněná střecha je významnou součástí urbanistického konceptu. Stezka, na kterou je návštěvník naveden v místě hlavního přístupu, vede přes „hřbet“ domu až na „hlavu“ vyhlídky, ze které se nabízí ojedinělý výhled na celý přírodní areál. Prostor, který je vymezen objektem a umělým valem před jižní fasádou, je koncipován jako pobytová zahrada pro ubytované a návštěvníky.
Výraz navrženého objektu je výsledkem procesu hledání nové formy ekologického domu, který se zapojuje do okolní přírody, využívá sluneční energii a chrání se pomocí zemního valu před nepřízní počasí. Počáteční forma byla inspirována tradičním venkovským stavením Hané, které je dlouhé horizontální přimknuté k zemi. Zakřivený tvar půdorysu navrženého domu je inspirován tvarem sluneční ekliptiky. Objekt je z poloviny jednopodlažní a z poloviny dvoupodlažní. Přízemí objektu je vyzdviženo oproti okolí nad úroveň možných záplav. Jednopodlažní část je určena pro administrativu a veřejnost. Dvoupodlažní část pak pro přechodné ubytování a byt správce. Dispoziční řešení je navrženo s důrazem na flexibilitu, která je vnímána jako příspěvek k ekologické koncepci celého domu. Uspořádání vnitřních prostorů je jednoduché a snadno čitelné. Páteří dispozice je hlavní chodba procházející celým domem. Z ní jsou přístupné, jak přirozeně osvětlené provozy při prosklené jižní fasádě (polyfunkční sál, jídelna, klubovny, ubytování, byt správce, administrativa), tak i obslužné místnosti při severní neosluněné straně (sociální zázemí, kuchyně, sklady, technické místnosti, kotelna). Podobně je objekt i konstrukčně rozdělen na dvě části. Jižní dvoutrakt s chodbou: konstrukce z dřevěných lepených rámů. Severní jednotrakt: železobetonová kombinovaná sloupová a stěnová konstrukce s vyzdívkami z pálených a nepálených cihel.
Použité materiály jsou vesměs tradiční a byly voleny s ohledem na ekologickou přijatelnost. Na fasádách se uplatňují dřevo (průmyslově nebo hrubě ručně opracované), sklo, beton a kámen (skládaný do gabionových stěn). V interiéru jsou to převážně dřevo (v přírodním stavu příp. aglomerované na nosné konstrukce a dělící stěny), sklo, cihelné stěny omítané nebo režné i z nepálených cihel (na nosné a dělící konstrukce v přízemí). V technickém zázemí a mokrých provozech je na nosné konstrukce použito pálených cihel nebo železobetonu. Železobetonové konstrukce jsou použity jen v nezbytně nutné míře. Na podlahy jsou použité dřevěné palubky, ve vlhkých a provozně náročných provozech pak lité stěrky. Celková koncepce objektu je založena na pravdivosti a počítá s uplatněním přirozených barev a povrchových struktur použitých stavebních materiálů.
Kromě pasivních energetických prvků domu (jižní prosklení, zemní val od severu) jsou zásadní součástí objektu aktivní zařízení. Jsou to systém nuceného větrání s rekuperací sloužící i pro vytápění objektu, solární kolektory pro přípravu TUV a vytápění, zemní kolektory, jímání užitkové vody, systém úsporného osvětlení a celkový regulační systém budovy, který bude navíc využíván, společně s ostatními zařízeními, pro výukové a ukázkové účely.
Stavebně - energetická koncepce
Základní podmínkou ovlivňující koncepci je způsob provozování budovy. Důsledkem je stavební řešení, které zkracuje otopné období na čtyři zimní měsíce. Zbytková potřeba tepla je celá kryta s využitím obnovitelných zdrojů energie, v kombinaci biomasa a solární energie. Větrání a zároveň vytápění objektu je zajištěno teplovzdušným cirkulačním větráním se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Objekt je rozdělen na šest větracích zón s VZT jednotkou. V násypu za domem jsou umístěny zemní výměníky tepla, které slouží zejména k letnímu předchlazení větracího vzduchu. Dva automatické kotle na dřevěné peletky jsou hlavním zdrojem tepla pro vytápění a doplňkovým zdrojem pro TUV. Teplovodní solární systém je doplňkovým zdrojem tepla pro vytápění objektu a hlavním zdrojem tepla pro TUV. Solární systém kryje 70% potřeby tepla na ohřev TUV a 20% potřeby tepla na vytápění. Ke krátkodobé akumulaci tepla slouží beztlaká akumulační nádoba se stratifikačními vestavbami.