| Vystavující |
OBJEKT "MALÉ SCÉNY"
Budova Malé scény je památkově chráněna jako reprezentant zlínské baťovské architektury meziválečných let navržené významným zlínským architektem Karfíkem. Tato architektura je typická svým "křehkým" konstruktivistickým výrazem založeným v použití unifikované skeletové konstrukce s cihelnými a skleněnými výplněmi. Původní náplní budovy byly různorodé funkce pro aktivní volný čas obyvatel města jako například tělocvična, kavárna, kuželna a knihovna. Během let však byla tato náplň postupně nahrazena komerčním využitím bez jakékoliv regulace s ohledem na hodnotu budovy. Rekonstrukce objektu Malé scény proběhla v rozsahu přízemí a polosuterénu s podzemní přístavbou divadelního zázemí. Druhé nadzemní podlaží se plánuje rekonstruovat výhledově, v současnosti se zde nachází umělecká škola jejíž provoz nebyl během stavby přerušen.
Náplní rekonstrukce byla obnova obvodového pláště přízemí, v interiéru proběhla rekonstrukce stávajícího divadla, nově došlo k vytvoření kavárny s víceúčelovém sálem a obchodem. Podzemní přístavba je dvoupodlažní a obsahuje kromě divadelního zázemí také technologii pro celý objekt.
REKONSTRUKCE
Obtížnost rekonstrukce spočívala ve "vyčištění" skeletu od příček a mnoha vrstev podlah až na nosnou konstrukci. Tyto podlahy zde vznikaly během doby dle potřeb momentálního nájemce a v některých místech dosahovaly tloušťky až 20 cm. Vedle dispozičních uprav bylo zapotřebí vybavit prostory technologií zajišťující soudobý standart vnitřního prostředí aniž by byl přitom rušen požadovaný charakter interiéru a vlastní architektury. Při řešení rekonstrukce výkladců a vstupních dveří se hledal optimální kompromis mezi dobovou subtilitou zámečnických konstrukcí a soudobými izolačními požadavky. Stavebně nejnáročnější byla přístavba podzemního objektu který je v současnosti patrný pouze skleněnými světlíky v uličním parteru. Při realizaci bylo nutno zakládat přístavbu hluboko pod základy skeletu stávající budovy což znamenalo rozsáhlé podchytávání mikropilotami. Zemní práce byly komplikovány značným přitížením stavební jámy od sousední hlavní komunikace.
.INTERIÉR
Při návrhu podoby interiéru nebylo možno vycházet z dobových dokumentů ani dílčích řemeslných prvků, neboť se do dnešní doby žádné nedochovaly. Dnešní náplň objektu zaměřená na kulturním využití je také odlišná od té původní, což souviselo s vyššími nároky na zpracování vnitřních prostor. Návrh je ve svém pojetí veden snahou po individuelní volné interpretaci interiéru třicátých let. Vychází z dobové materiálové úspornosti a kombinace retro prvků se soudobým interiérovým designem. Základní materiálové řešení je tvořeno intarzovanými teracovými podlahami, štukovými a sádrovými omítkami, lakovanými truhlářskými prvky a nerezovými konstrukcemi krytů topení a šatních pultů. Velký důraz byl kladen na plastické modelování prostoru světlem a působení barevného kontrastu mezi tmavými sály a světlými foyery.