| Vystavující |
Město mezi dvěma giganty
Veltrusy byly roku 1899 povýšeny na městys a od roku 1926 jsou městem. Obec se však nestává městem úředním rozhodnutím, ale tím, jak se vyvíjí její struktura, její obraz a hlavně vědomí (a sebevědomí) jejích obyvatel. Veltrusy jsou poměrně mladým městem a proto pouze některé jeho prvky (budovy a prostranství) mají městský charakter, jiné ale rozhodně ne. Stejně tak jako není ve Veltrusech nic jisté a jasné, není jasné ani postavení dvou největších „vlastníků“ na jeho katastru. Továrna i zámek s parkem, mají své plány, ambice, finanční prostředky a zdroje, svoje nároky a potřeby. Ve všech svých krocích jsou, nebo se alespoň cítí být, na městě nezávislé. Město ale logicky všechny jejich kroky smí a musí znát a musí mít možnost se k nim vyjádřit. Je to klasická ukázka konfliktu státní správy a samosprávy.
Šperk na okraji parku
Většina hlavních aktivit města (především historických) se více či méně vztahuje a přibližuje k cestě (ulici) obepínající jižní hranu parku. K této ulici také přiléhá jediné veltruské náměstí A. Dvořáka. Jeho struktura je ovšem z velké části rozpadlá. Navíc živé obchodní centrum Veltrus se přesunulo do ulice Palackého na příjezdovou osu od Prahy, kde je i radnice, sokolovna a řada obchodů. Silná „přitažlivost“ zámku a zámeckého parku se projevuje nejen v tom, že většina městských aktivit se vztahuje k jeho okraji ale i v tom, že většina komunikačních os směřuje radiálně směrem k hraně parku. Navrhujeme proto princip „liniového centra“, na jehož osu jsou navázány nejdůležitější městské budovy a prostranství. Pověsili jsme „náhrdelník“ na hranu parku, aby bylo jasně zřetelné, že město Veltrusy není jen podzámčím, ale že má své vlastní hodnoty - že je svébytnou strukturou.
Tento princip umožní lineárně radiální rozvoj, jehož jednotlivé rozvojové plochy si budou postupně na hlavní ose centra vytvářet svá vlastní veřejná prostranství s důležitými budovami. Zástavba, především obytná se postupně začne přesouvat dál od továrny, za „roh parku“ směrem k Všestudům.
Krycí listy problémů (32)
Zmapovali jsme všechny nejožehavější aktuální problémy a zároveň naznačili perspektivy města tak, aby žádný z kroků prováděných nyní, nezablokoval nebo nezkomplikoval další možný rozvoj. Pro systematický přehled problémů, jsme se rozhodli použít „formuláře“, ve kterých bude jasnou a přehlednou formou jeden každý problém popsán, kde by měla být určena jeho priorita, kde by měla být nastíněna cesta vedoucí k jeho nejefektivnějšímu řešení, naznačeny možnosti financování a odhad realizovatelnosti v čase. Tyto krycí listy bude možno velmi snadno doplňovat (a naplňovat) a používat je jako přehlednou pomůcku, jak při přípravě rozpočtů města, tak při běžném každodenním rozhodování. Problémy jsou rozčleněny systémově, do čtyř základních oblastí zájmu města. Pro přehlednost jsme definovali vždy pouze osm problémů v každé řadě.
1. Morfologie a vnější vstupy (♣) Tato řada se zabývá především přípravou nového územního plánu a dalších dokumentací upravujících rozvoj a vztah k nejbližším „sousedům“.
2. Strategie a propagace (♦) Se zabývá základním rozborem investičních a rozpočtových možností města a systémem financování, včetně získávání zdrojů vnějších na podkladě propagace města.
3. Veřejná prostranství (♠) Veřejná prostranství jsme rozdělili do dvou základních skupin. První mapuje a popisuje stávající stav komunikací a navrhuje jejich úpravy, druhá se zabývá výhledem do budoucna.
4. Domy (♥) V této řadě je hlavním reprezentantem především škola a stav školní jídelny, domov pro seniory, radnice, knihovna a další.