GrandPrix - N33 - Rodinný dům ve Velkých Přílepech

Už samotný fakt, že ke spoluprá ci na ná vrhu svého domu investor přizve architekta, tedy člověka, který prostředím "satelitu" zjevně a veřejně opovrhuje, odliší investora od většiny sousedů . To v tomto případě však byla po dodržení rozpočtu druhá nejvě tší starost investora - příliš nevyčnívat. Vzhledem j investorovu naturelu by ono "vyčnívá í" nejspíš e znamenalo sociální "exkomunikaci" (což si on sám takto hrubě naformulováno ani neuvědomoval).
Jaká koliv stavba navržená architektem se v takovém kontextu nutně stává přiznanou individualitou a to často i proti své vůli. Návrh takového domu je tedy vždy nejen gestem vyjádřeným okolní stavební unifikaci, která svou tupostí v architektovi spolehlivě přebíjí veškeré vjemy obvykle charakterizující místo pro stavbu domu, ale i vyjádření naturelu investora. Samozřejmě je lákavá cesta se vydat cestou razantního velkolepého gesta a architektury, která okolí ukáže "jak se to má dělat". Osobně tento přístup (a to i v případě , že je takovýto dům jedním z prvních v budoucí plánované zá stavbě a tedy jaká si autory zjevně naivně zamýš lená imaginární "kolonizační jednotka"), za ignoraci faktu budoucího nevalného stavu okolí a za lhaní si do vlastní kapsy.
Takovéto domy sice krásné na fotografiích (a mohou člověku i názorově a výrazově konvenovat), ale člověk se nemůže ubránit velkému pocitu zklamání a určitého podvodu, když dům v takovéto perifení zá stavbě navštíví a vidí ho ve skutečnosti. Ani opačný přístup, kdy se nový dům podvolí a přizpůsobí nepřijatelnému okolí absolutně není cestou, ale mnohem spíše úpadkem.

Ná vrh se tedy musel vypořá dat se zá kladním paradoxem jak se dostatečně vyjá dřit k okolní zá stavbě a při tom jí nepodlehnout, nejít slepou cestou designových a architektonických výstřelků , a zá roveň vyhově t vcelku konzervativnímu ná zoru investorů a jejich nepříliš nová torskému a výbojnému natutrelu, ale při tom nesklouznout ke stereotypu. Vznikl tak dů m, který je ve své podstatě nená padný, bě žné obyvatele satelitu neznepokojující, ale zá roveň pro pozorně jš ího pozorovatele nebo při delš ím sžití s ním začně vtahovat do svých nená padných zajímavostí. I architektura estetizující nená padnou skromnost je ná hle nucena vyrovnat se se otevřeně se svým vztahem k mase, která stojí okolo ní. Dů m je tvořený jednoduchou kompaktní hmotou, na kterou je nasazena "divná " střecha. "Divná " proto, že kromě celkem rychle viditelného prosvě tlovacího kvá dru v jejím vrcholu, má každá její plocha výrazně jiný sklon. Zá roveň je střecha nasazena na dvou š ikmých římsá ch, což ješ tě při doplně ní š ikmým soklem vede k mnohým perspektivním klamů m a triků m. Dů m se tak jeví zcela odliš ně při rů zných pohledech - z ulice vypadá mnohem vě tš í, s mohutnou š ikmou střechou, naopak ze zahrady je to celkem malý, úzký dů m, navíc člově k dlouho vů bec neví, že dů m má š ikmou střechu, prostě proto, že žá dná střecha není vidě t a po chvíli odstupu se nejdříve vyjeví hranatý kvá dr svě tlíku.
Z boků se stavba jeví jako dů m, na kterém není cosi v pořá dku, ale není úplně jasné co přesně to je. Toto je o to zá bavně jš í, při prů chodu okolo domu (coz se často dě je, díky jednosmě rká m v místě ).
Trik, který je celkem nená padný, nevyčnívající, ale přeci jen pro pozorného kolemjdoucího zá bavný.

Dispozice

Zá kladní požadavek investora byl levný, ale prostorný dů m. Dispozice je tudíž co nejvíce úsporná a koncentruje prostor do pocitově dů ležitých míst jako je obývací pokoj nebo ložnice a snaží se eliminovat co nejvíce hluchých prostorů jako jsou chodby a schodiš tě . Ty v ná vrhu slouží vždy pro ně kolik hlavních (dů ležitých) prostorů , které do nich jakoby expandují a tyto komunikace je pocitově rozš iřují (obývací pokoj rozš ířený o přístupy, celá podkrovní "hala-schodiš tě " slouží kromě komunikace mezi jednotlivými prostory i jako pracovna, extenze dě tských pokojů , knihovna...).

Zmenš ením zbytečných prostorů a jejich rů znorodým využitím se tak dů m v interiéru zdá značně vě tš í než ve skutečnosti je. Dispozice je komponová na okolo centrá lního schodiš tě . To je stejně jako podkrovní "hala" osvě tleno střeš ním svě tlíkem a tím se stá vají obě jinak nepříliš atraktivní čá sti příjemnými místnostmi, ve kterých je možno pobývat. V přízemí je kromě gará že, která je zakomponová na do hmoty domu, aby se předeš lo obvyklým přístavků m, velký obývací pokoj, kuchyňský kout a standardní servisní místnosti (komora, spíž, wc, zá dveří...). V podkroví jsou okolo "haly" dva dě tské pokoje, wc, koupelna, pracovna jako součá st haly a pocitově nejdá l od pokoje dě tí ložnice rodičů . V dispozičním řeš ení tkví dalš í kouzlo tohoto domu, byť není zřejmé pro nikoho jiného než jeho obyvatele.
Pro investora byl podstatný výsledek, kdy se podařilo postavit dů m, který při srovná ní s jinými i developerskými projekty podobné investiční ná ročnosti je komfortem užívá ní naprosto nesrovnatelný (tím, že je přímo na míru) a zá roveň i objektivně vyjá dřitelnými ukazateli velikostí ploch je mnohem vě tš í, než cenově srovnatelné domy.