Požadavkem investora bylo navrhnout moderní administrativní budovu oproštěnou od zbytečné okázalosti, s flexibilním systémem uspořádání pracovního prostředí umožňujícím snadno realizovat proměny potřeb soudobé bankovní centrály.

Kousek za odbočkou z rušné pražské ulice se rozevírá klidné lesnaté údolí. Ulice, které jím probíhají, jsou lemovány činžovními vilami z přelomu století a novějšími bytovými domy. Po okolí jsou rozesety původní hospodářské usedlosti romantických názvů. Dramatické modelování terénu a návaznost na přírodní park poskytují oblasti výborné podmínky pro kvalitní bydlení městského typu v činžovních vilách.

Zadáním projektu byla přestavba nevyužitého, funkcionalistického obilného sila stojícího v centru Olomouce pro zcela odlišnou funkci - pro rodinné bydlení. Koncepce domu vychází z principu vertikálního řazení jednotlivých částí - fragmentů – a jejich „aperspektivního” spojení prostřednictvím otevírajících se dveří výtahu. Každý z těchto nových, transformovaných nebo již existujících fragmentů byl navržen jako odlišný, a tato navržená různotvárnost je podstatnější než vlastnosti jednotlivých částí. V protikladu k právě uvedenému se v návrhu objevuje i motiv vertikálního propojování, ať již prostorového,či estetického. Jde o záměrnou nedůslednost, a o zpochybňování dříve učiněných rozhodnutí v procesu projektování.

Úkolem návrhu bylo vytvořit v zahradě právě zrekonstruovaného domu samostatnou bytovou jednotku. Bylo nutné vypořádat se s dominancí protější panelákové fasády, vyhnout se konfrontaci s architekturou původního domu a najít řešení neparazitující na ploše zahrady.

Železobetonový modulový krystal vetknutý do svahu v Černošicích zvedá obytný prostor do výšky nad střechy sousední zástavby k nerušenému výhledu na Prahu a údolí Berounky.

Prostor schodiště tvoří hlavní vertikální i horizontální komunikační uzel v celé nové budově Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.