Vzorem návrhu se stala tradiční nízkopodlažní městská struktura sestavená z mnoha domů, které byly vývojem seskupeny v dokonale harmonický celek. Volbou účinné ochrany obvodových fasád v podobě technicky vyspělých clon i rostlinných prvků byl vytvořen reálný předpoklad výrazného snížení energetické náročnosti domu. S použitím těchto vyspělých fasádních systémů bylo možné skloubit výhody tradičních zděných domů s výhodami moderních celoskleněných budov, které umožňují kvalitní vizuální kontakt s přilehlým okolím.

Na základě analýz dispozičního členění, variability využívání ploch, stavební logiky i racionality zacházení s prvky pro techniku prostředí byl pro celou budovu vytipován pravidelný konstrukční rastr 8,1 x 8,1 m pro železobetonový skelet, resp. pravidelný dispoziční rastr 2,7 x 2,7 m. Tak vzniklo dispoziční schéma se třemi atrii (24,3 x 24,3 m), dvěma dvory (16,2 x 16,2 m), pěti světlíky (8,1 x 8,1 m) a sedmi hlubokými zářezy do fasády. Toto schéma definovalo šest pavilonů a strukturovalo vnitřní prostor tak, aby vzniklo množství opakovatelných jednotek dostatečně prosvětlených denním světlem, které lze zařídit podle jednotného principu. Schéma potvrdilo požadovanou kapacitu budovy 2 400–2 500 pracovních míst a konečný půdorysný rozměr v osách 72,9 x 218,7 m.

Důležitým aspektem návrhu je synergie otevřeného pracovního prostředí s přírodními prvky. Do rozsáhlého horizontálně uspořádaného sociálního prostoru je vložena aktivní příroda.